Názory; Otázky a odpovědi

 

Jaký je váš názor na roli státu v ekonomice, na aktivní zásahy a ovlivňování ekonomiky?
Nevěřím na „neviditelnou ruku trhu“. Ostatně současná ekonomická krize je jasným důkazem, že musí existovat i kontrolní mechanismy a nikoli pouze existence volného trhu. Z toho vyplývá, že stát by měl, resp. musí do ekonomiky aktivně zasahovat již jen proto, jsou oblasti, o kterých jsem přesvědčen, že by je měl spravovat stát (zdravotnictví, vzdělání, sociální péče atd.). Ale samozřejmě je nutné najít efektivní míru zásahů státu do ekonomiky. Pokud tvrdím, že nevěřím na „neviditelnou ruku trhu“, tak nevěřím ani na opačný extrém, tedy na centrálně řízenou ekonomiku.

Současná vláda sama sebe charakterizuje jako vládu rozpočtové odpovědnosti a jako vládu reformní. Co soudíte například o tolik diskutovaném růstu daňové zátěže?
Nepozoruji, že by současné vládní reformy zlepšovaly stav ekonomiky v ČR. Nadto zvyšování daňové zátěže má za následek pouze to, že z ČR mizí desítky miliard prostřednictvím nelegálních daňových úniků a další desítky miliard putují do daňových rájů a off-shorových center. Pokud vím, tak celková částka takovýchto úniků je odhadována na téměř 200 miliard Kč. Již jen z tohoto pohledu nelze reformy hodnotit pozitivně. A v legální rovině se ekonomické subjekty chovají racionálně. Například jsme tranzitní země s velkým dopravním zatížením, ale kamiony tankují za hranicemi levnější naftu. Přímá úměra mezi navýšením daně a výběrem daně prostě neplatí.

 

Často se mluví o dluhové pasti, o riziku přílišného zadlužení státu. Je udržitelné dlouhodobé zadlužení a financování rozpočtových schodků?
Vycházím z prostého selského rozumu, který musím uplatňovat i v rámci domácího rozpočtu. Nemohu dlouhodobě utrácet více než vydělávám. Kupecké počty jasně říkají, že dříve či později mi peníze dojdou. Právě tak se nemohu do nekonečna zadlužovat neboť dříve či později budu muset dlužné částky vrátit. Jistě, jsou potřeby a statky, na které si rodina půjčuje, protože je potřebuje. Typicky například na bydlení. Takové zadlužení je pochopitelné i na úrovni státu. Ale není možné si půjčit a pak půjčku „projíst“. Zároveň platí, že než si půjčím, měl bych omezit výdaje, tedy dokázat ušetřit. A i když dlouhodobě slyšíme, že už jednotlivé resorty nemají kde ušetřit, myslím, že prostor stále je.

Jak se díváte na členství země v NATO, co soudíte o zapojení do válečných konfliktů? Jak má spolupracovat prezident s vládou v oblasti zahraniční politiky?
Co se týče členství v NATO, je to podobná situace jako naše členství v Evropské unii. Smlouva je podepsána a do té doby, pokud bude platná, nemá cenu spekulovat o tom, zda jsme či nejsme plnohodnotnou součástí NATO, resp. zda máme či nemáme povinnost plnit své závazky vůči tomuto paktu. Z toho také vyplývá míra zapojení ČR do válečných konfliktů.
Jinou otázkou je spolupráce prezidenta s vládou, ale to je záležitostí nastavení vnitřních mechanismů této komunikace. Rozhodně by to nemělo probíhat jako v současnosti, kdy obě tyto státní instituce pracují proti sobě.

Existují nějaká obecná pravidla, kterými by se měl prezident řídit při jmenování lidí do funkcí (Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, bankovní rada ČNB, …)?
Samozřejmě existují obecná pravidla. Za prvé jsou odborná kritéria, která jsou nezpochybnitelná, a za druhé je nutno přihlížet ke stupni morální integrity každého kandidáta. Nominačním kritériem by v žádném případě neměly být známosti s jednotlivými politiky.

Jaký máte názor na KSČM a její existenci v současné politice?
Co se týče KSČM, nelze konstatovat nic jiného, než že v dnešní době je to zcela legitimní politická strana, neboť veškeré pokusy o zákaz její činnosti skončily vždy neúspěšně. Z tohoto konstatování také vyplývá její postavení na současné politické scéně České republiky.

Jaký máte názor na extremismus a snahy „zastřešit“ ho politickou stranou?
Extremistické strany jsou a vždy zůstanou neodmyslitelným koloritem každé společnosti, pro kterou je vždy důležité, aby jejich činnost dokázala udržet v příslušných mantinelech, především pomocí legislativních opatření.
 
Jak se díváte na otázku bezpečnosti, jaká je úloha policie? Není moc policistů na prezidiu a málo v ulicích? Neškodí střídání šéfů a s tím spojená jistá nekoncepčnost?
Bezpečnostní otázky se netýkají jen policie. Představují komplexní systém, který si zasluhuje zvláštní pozornost. Existuje mnoho příkladů, které dokazují, že celý tento systém, byť není nastaven ideálně, je funkční. Problém spíše spočívá v jednotlivých lidech a v jejich přístupu.
Příkladem může být selhání ochranky prezidenta. Nikdo jistě nezpochybňuje potřebu jeho osobní ochrany, na druhé straně ale ochrana v té podobě, které jsme byli svědky při nedávném incidentu v Chrastavě, je zbytečný luxus.
Co se týče přebujelé administrativy, tento problém není výsadou policejního prezídia, ale je to obecný problém v ČR, který nemá nic společného s oblastí bezpečnosti.
Střídání šéfů není nic, co by bylo specifikem ČR, spíše bychom se měli zamyslet nad tím, jakým způsobem a pod jakými zástupnými důvody jsou tito šéfové vyměňováni a zda na jejich místa přicházejí lepší odborníci a větší profesionálové. Podle mého názoru tomu tak není.
 
Jak se díváte na prezidentské pravomoci?
Prezidentské pravomoci nejsou ani silné ani slabé, jsou odpovídající pozici prezidenta. Podstatné na postu prezidenta je, že byť nemá velmi silné zákonné pravomoci, tak má velmi silný vliv na politické a občanské dění. To pramení z historického vnímání postu prezidenta již od dob TGM. Přímá volba tuto pozici ještě zesiluje, protože dává prezidentovi mandát hovořit jménem jeho voličů.

Má být zachován institut milostí a v jakém rozsahu?
Institut milostí považuji osobně za velmi důležitý. Na rozdíl od stávající situace, bych kladl důraz na detailnější vysvětlení důvodů, proč je konkrétní milost udělována. Zároveň předpokládám zapojení větší skupiny odborníků schopných věc posoudit.

Právem prezidenta je vetovat zákony, jaký je váš pohled na tuto výsadu? A jak se díváte na tzv. „přílepky"?
Veto zákonů patří mezi pravomoci prezidenta, které by měly být využívány ne pouze pro prosazení osobního názoru, ale především ve prospěch celé společnosti. Co se přílepků týče, považuji je za čistě účelovou věc a je potřeba jejich četnost minimalizovat a zvláště bedlivě posuzovat jejich účelnost a účelovost.

Má být prezident „solitér" a jasně se vymezovat?
Prezident by se měl vymezovat, pokud má jiný názor, neměl by však být solitér, měl by se pochopitelně snažit najít společnou řeč s ostatními složkami moci.

Jak nejlépe reprezentovat ČR, čím by měl prezident zaujmout svět?
Jezdit co nejlépe na kole :-). Kromě toho, reprezentativní role není výlučnou záležitostí prezidenta, nejlepší reprezentace by byla, pokud by se podařilo nalézt společné stanovisko ke všem zahraničněpolitickým i ekonomickým otázkám uvnitř ČR a pak tato stanoviska jednotně prezentovat. To se například týká i postoje vůči EU.
 
Jak podle vás nejlépe dospět ke stabilní vládě, pomohla by změna volebního systému?
Změna volebního systému by stoprocentně napomohla dosáhnout stabilnější politické situace. Z mého pohledu by byl nejlepší variantou klasický většinový systém.
 
Jaký je váš názor na současný nejednotný postoj ČR k Evropské unii? Co udělat pro její lepší vnímání?
Podle mého názoru je především nutné dosáhnout toho, abychom se dokázali dohodnout na společném postoji vůči EU uvnitř státu. Není možné, aby se jednotlivé složky státní moci vyjadřovaly vůči EU rozdílně. Teprve v okamžiku, kdy si uděláme pořádek doma, je možné smysluplně ovlivňovat dění v EU. Nepreferuji ani nekritický prounijní postoj, ale ani zarputilé odmítání všeho evropského. Zavázali jsme se při vstupu svým podpisem k určitým povinnostem a do doby, než bude rozhodnuto jinak, musíme pravidla EU respektovat.

Vstupem do EU jsme se dostali k přerozdělovaným penězům. Jsou evropské dotace dobrou cestou? Jak hlídat jejich čerpání a kam by měly primárně směřovat?
Evropské dotace jsou dobrou cestou a přestavují výraznou pomoc národní ekonomice. Slabinou, a v českých podmínkách mimořádnou slabinou, je kontrola jejich čerpání i smysluplnost projektů, na které jsou přidělovány. To však je opět interní záležitost a problém ČR a pořádek si musíme udělat sami.

Kontakt

Karel Randák

info@karelrandak.cz
 
Na Florenci 31
110 00 Praha 1
Web: www.nfpk.cz
+420 226 209 047
info@nfpk.cz